Divadelní spolky a hraní divadla v Bosonohách má svou dlouholetou tradici – více než 100 let se hrají divadla – nejprve po hospodách a od roku 1939 v nové budově orlovny.
Podrobnější text (se seznamem her) ke stažení zde
Citace z almanachu Miroslava Kazdy Ochotnické divadlo v Bosonohách:
Na konci 19. století se v Bosonohách začalo provozovat ochotnické divadlo zásluhou nadučitele Jana Hejla, který se svými žáky za nepředstavitelných obtíží secvičoval různá divadelní představení. V roce 1909 se ustavují tělocvičné jednoty Sokol a Orel, které se také ujímají divadelních kulturních aktivit. Divadelní hry se většinou hrály v hostincích u Čoupků a Brücknerů.
Sokoli sehráli v období od roku 1909 do roku 1941 desítky her – např. Vojnarka, České srdce, Její pastorkyňa, Gazdina roba a jiné. Za všechny herce obce sokolské je třeba jmenovat alespoň některá jména divadelních ochotníků: Miroslav Neubauer, Alois Kubinger, Tomáš Dočekal, František Kroupa, Cecilie Vališová, Marie Stýbková, Ladislav Pavlát.
Orli během této doby nacvičili také množství her, jejich činnost ukončil
až osudný rok 1948. Z jejich repertoáru: Ta naše písnička česká, Lumpacivagabundus, Pomněnky, Děvče z přístavu a jiné. Předními postavami byli Rudolf Kuba, Metoděj Škvařil, Stanislav Gabriel, Karel Kuba, Jan Bartl a jiní.
Období od 50. let 20. stol až po rok 1976 bylo velmi divadelně pestré.
Nejprve je to soubor Mír, dále hry nacvičené Jaroslavou a Antonínem Špačkovými, Emilií Kalodovou (Lucerna, Vesnin hřích, Princezna Pampeliška).
Postupně se výrazně projevuje vliv mladších herců a jejich touha po moderním pojetí divadla jak po dramaturgické stránce, tak i po hudebním pojetí – Těžká Barbora, Nebe na zemi, Sto dukátů za Juana, Teta z Bruselu, Golem, Charleyova teta, Na tý louce zelený, Ostrov milování, MamzelceNitouche, Perly panny Serafinky a jiné. Mezi významné herce této doby patří Alois Hlinecký, Jindřich Čoupek, Marie Šrutková, Rudolf Smečka, Miroslav Kazda, Vladimír Böhm, Jaroslav Švestka, Dagmar Pazderová a další. Poslední hrou této generace byla v roce 1976 hra Uličnice.
Začátkem devadesátých let nastupuje nová generace, která je podporována mnohými dosud žijícími divadelními předchůdci.
Nejprve Křemílci v roce 1989 zahráli divadlo Křemílek, to ještě u Kubů na zahradě v Ostopovicích. Další pohádky a představení se přesunuly na současnou domovskou scénu do Bosonožské orlovny.
V roce 1999 se domluvili starší Křemílci pod vedením Mirka Čoupka a dalších na hraní divadla pro dospělé. Nová generace divadelníků založila Amatérské divadelní spolek Křemen – ADS Křemen, který navazuje na tradici Křemílku.
Divadelní spolek Vochomůrka (odrostlí Křemílci) se začal formovat o letních prázdninách 2008. Iniciátory vzniku byli David Koutný, Karel Křivánek a Tom Kratochvíl, vespolek odrostlí Křemílci.
V roce 2018 se začíná uskutečňovat nová myšlenka – nový spolek. Další odrostlí Křemílci pod vedením Jirky Lysáka a Jirky Stehlíka se poohlíží po něčem novém. Čeká nás tak premiéra Charleyovy tety v dubnu 2019. Název nového spolku je Amatérský divadelní spolek VODPODLAHY –
ADS VODPODLAHY.
V roce 2007 jsme přispěli k zásadní přestavbě sálu naší orlovny, jeviště získalo novou oponu a výkryty. Postupně bylo opraveno jeviště, opravili jsme si zázemí (kulisárnu). Dalším počinem pak byla instalace divadelního osvětlení a postupné nakupování ozvučovací techniky. V lednu 2019 jsme byli u slavnostního žehnání akustické stěny sálu (zadní stěna sálu pod galerií byla obložena akustickými panely, okna byla zakryta závěsem).
Díky těmto opravám a mnohým zkušenostem vznikají další akce na podporu divadla v Bosonohách. Jednou z nich je i organizování Divadelního jara a podzimu – přehlídka divadelních spolků v průběhu zimních a jarních měsíců. Pravidelně do Bosonoh přijíždí divadelní spolek Tyjátr z Křižanova, Béčko z Křižanova, Pokaždé jinak, manželé Sýkorovi a mnozí další. Další aktivitou jsou cestovatelské večery, pořádání Plesu v orlovně, maškarní plesy, akce pro děti i dospělé.
Společně budujeme komunitní centrum Bosonožskou orlovnu, která slouží jako základna, spojovatel generací a různých zájmů.
Přejme si, aby divadlo a kultura v Bosonohách nadále vzkvétala,
pomáhala herce a tvůrce semknout, povzbudit a diváky mile potěšit.