Divadelní spolky a hraní divadla v Bosonohách má svou dlouholetou tradici – více než 100
let se hrají divadla – nejprve po hospodách a od roku 1939 v nové budově orlovny.
Citace z almanachu Miroslava Kazdy Ochotnické divadlo v Bosonohách:
Na konci 19. století se v Bosonohách začalo provozovat ochotnické divadlo zásluhou
nadučitele Jana Hejla, který se svými žáky za nepředstavitelných obtíží secvičoval různá
divadelní představení. V roce 1909 se ustavují tělocvičné jednoty Sokol a Orel, které se také
ujímají divadelních kulturních aktivit. Divadelní hry se většinou hrály v hostincích u Čoupků a
Brücknerů.
Sokoli sehráli v období od roku 1909 do roku 1941 desítky her – např. Vojnarka, České
srdce, Její pastorkyňa, Gazdina roba a jiné. Za všechny herce obce sokolské je třeba
jmenovat alespoň některá jména divadelních ochotníků: Miroslav Neubauer, Alois Kubinger,
Tomáš Dočekal, František Kroupa, Cecilie Vališová, Marie Stýbková, Ladislav Pavlát.
Orli během této doby nacvičili také množství her, jejich činnost ukončil
až osudný rok 1948. Z jejich repertoáru: Ta naše písnička česká, Lumpacivagabundus,
Pomněnky, Děvče z přístavu a jiné. Předními postavami byli Rudolf Kuba, Metoděj Škvařil,
Stanislav Gabriel, Karel Kuba, Jan Bartl a jiní.
Období od 50. let 20. stol. až po rok 1976 bylo velmi divadelně pestré.
Nejprve je to soubor Mír, dále hry nacvičené Jaroslavou a Antonínem Špačkovými, Emilií
Kalodovou (Lucerna, Vesnin hřích, Princezna Pampeliška).
Postupně se výrazně projevuje vliv mladších herců a jejich touha po moderním pojetí divadla
jak po dramaturgické stránce, tak i po hudebním pojetí – Těžká Barbora, Nebe na zemi, Sto
dukátů za Juana, Teta z Bruselu, Golem, Charleyova teta, Na tý louce zelený, Ostrov
milování, MamzelceNitouche, Perly panny Serafinky a jiné. Mezi významné herce této doby
patří Alois Hlinecký, Jindřich Čoupek, Marie Šrutková, Rudolf Smečka, Miroslav
Kazda, Vladimír Böhm, Jaroslav Švestka, Dagmar Pazderová a další. Poslední hrou této
generace byla v roce 1976 hra Uličnice.
Křemílci (Křesťanská mládež)
Začátkem devadesátých let nastupuje nová generace, která je podporována mnohými dosud
žijícími divadelními předchůdci.
Nejprve Křemílci v roce 1989 zahráli divadlo Křemílek, to ještě u Kubů na zahradě v
Ostopovicích. Další pohádky a představení se přesunuly na současnou domovskou scénu
do Bosonožské orlovny.
ADS Křemen
V roce 1999 se domluvili starší Křemílci pod vedením Mirka Čoupka a dalších na hraní
divadla pro dospělé. Nová generace divadelníků založila Amatérský divadelní spolek
Křemen – ADS Křemen, který navazuje na tradici Křemílku.
Vochomůrka
Divadelní spolek Vochomůrka (odrostlí Křemílci) se začal formovat o letních prázdninách 2008.
Iniciátory vzniku byli David Koutný, Karel Křivánek a Tom Kratochvíl, vespolek odrostlí
Křemílci.
ADS Vodpodlahy
V roce 2018 se začíná uskutečňovat nová myšlenka – nový spolek. Další odrostlí Křemílci
pod vedením Jirky Lysáka a Jirky Stehlíka se poohlíží po něčem novém. Čeká nás tak
premiéra Charleyovy tety v dubnu 2019. Název nového spolku je Amatérský divadelní
spolek VODPODLAHY.
Přejme si, aby divadlo a kultura v Bosonohách nadále vzkvétala,
pomáhala herce a tvůrce semknout, povzbudit a diváky mile potěšit.